Alivio centrum

Příklady vysoce zátěžových situací

Sociální izolace

„Chodit ven, cestovat, vidět se s přáteli mi pomáhalo jako anestetikum na bolesti mého života.
Koronavirová krize, karanténa mi tyto bolest tišící prostředky vzala. Je to jako když mi někdo vzal anestetika po prodělané amputaci.“

Ohrožení vlastního života  nebo životů blízkých

„Měla jsem nepopsatelný strach o svůj život. Úplně mě paralizoval.“
„Manžel byl v nemocnici. Nemohla jsem ho navštívit. Neměla jsem informace. Cítila jsem se bezmocná.“

Dlouhodobá zátěž při péči o nemocné covid-19 v první linii - jako zdravotník, sociální pracovník nebo hasič

„Svoji práci bych neměnila, ale je to hodně stresující. Jsem vyčerpaná, špatně spím a mívám děsivé sny o smrti pacientů v nemocnici.“

Obava o ekonomické a existenční zabezpečení

„Nemůžu spát a cítím tlak na hrudi. Mám návaly pocitu bezmoci a strachu, jak zabezpečím sebe a děti, když nemohu pracovat. Cítím se vydaná napospas.“

Nemožnost vrátit se domů ze zahraničí

„Byla to nečekaná situace jako z nějakýho filmu. A teď se to dělo v mym životě. Nemyslel bych, že se něco takovýho může stát. Pocit frustrace a bezmoci. Čekání. Nevěděl jsem, co bude. Ještě teď se mi někdy ten pocit vrací.“

Vyostřené napětí v rodině, domácí násilí

„Museli jsme zůstat všichni doma. V malém bytě. Manžel nechodil do práce a začal být agresivnější než dřív. Měla jsem strach o svůj život. Cítila se jako zvíře zahnané do kouta.“

Ztráta blízkého člověka, který onemocnění Covid-19 podlehl

„Nepopsatelný šok a bolest. Stále se cítím jako chodící mrtvola. Necítím žádný emoce. Smrt manžela se mi zdá jako děsivý sen, ze kterého se chci probudit.“

Přetíženost médii zprostředkovanými  informacemi o Covid-19

„Nikdo v mém okolí neonemocněl, ale já mám velký strach. Když slyším o počtu mrtvých ve světě. O tom, že umírají i mladí lidé… Mám hrůzu, že se to  tu vymkne kontrole. Tenhle svět mě děsí. A není z toho úniku. Mám strach jít mezi lidi.“