Alivio centrum

Kdo bývá v péči dětského psychologa?
PhDr. Lucie Králíková

1. Ve veřejnosti asi nejvíce rozšířené povědomí o péči psychologa je, že k němu chodí děti s podezřením na nějaké závažné psychické onemocnění či poruchu, a nebo děti, u kterých se již onemocnění potvrdilo.  Jedná se např. o autistické děti, nebo děti mentálně postižené, příp. děti s podezřením na poruchy chování (např. hyperaktivita) či poruchy učení (dyslexie, dysgrafie …) atp. 

2. Dětského psychologa však zdaleka nenavštěvují pouze děti s podezřením na nějaké závažné onemocnění. Snad největší skupinu tvoří děti, ale i dospělí, kteří se ocitli v nějaké situaci, se kterou je pro ně a jejich rodiny obtížné se vyrovnat. Taková situace může nastat u kohokoli. Může se jednat např. o nástup do mateřské či základní školy, ale i o rozvod rodičů, narození sourozence, tragická událost v rodině aj. Je tedy bezpočet situací, které mohou být spouštěčem stresu. Dlouhodobý nebo náhlý a silný stres mohou vést k psychickým problémům dítěte, jehož projevy bývají velmi různorodé od změn nálad, přes problémy s jídlem, spánkem, chováním, až po selhávání ve škole či ve vztazích.

   Zda se dítě dokáže vyrovnat se situací samo či zda je pomoc psychologa či psychoterapeuta na místě záleží na řadě vlivů: na osobnostních dispozicích dítěte, na jeho schopnostech vyrovnávat se se stresem, na míře jeho frustrační tolerance, ale i na reakci jeho nejbližšího okolí. Mnohdy si ale i sami rodiče či další osoby pečující o dítě neví se situací rady. 

3. Další velkou skupinu, která zavítá k psychologovi, tvoří děti zdravé a bez vážných psychických potíží, které potřebují z nejrůznějších důvodů psychologické vyšetření. Např. se jedná o posouzení zralosti dítěte pro vstup do školy, pomoc rodičům a jejich dětem při volbě další školy či povolání, ale i psychologické vyšetření nadaných dětí atp.

4. K psychologovi lze také zajít pouze tzv. „preventivně“, pro radu. Např. zkonzultovat, jak, kdy a zda vůbec s dítětem promluvit o určité důležité události, jak dítě na událost či změnu připravit – např. obavy z nástupu do MŠ, chystaný rozvod rodičů, odstěhování do ciziny atp.  

   Ve všech výše zmíněných případech je na místě vyhledat psychologa. Psychologické poradenství, vyšetření či psychoterapie může dítěti významně pomoci zvládnout obtížnou situaci. Může být velkým prospěchem i pro rodiče ať už tím, že diagnostické vyšetření rozpustí nejistoty kolem vývoje dítěte, jeho projevů nebo jen podá praktickou radu, zda je dítě zralé na nástup do školy či je lepší odkad. Může pomoci ale i rodičům v oblasti výchovného poradenství, poukázat na nefunkční výchovný styl a nasměrovat na efektivnější model.